Zážitky zhmotněné v barevných obrázcích.
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Umelecke akty - COOL!!!
více  Zavřít popis alba 
  • 5 940 zobrazení
  • 7
  • 00
Kalendáře časopisu Playboy zachycené v průběhu dalších 2 desetiletí.
více  Zavřít popis alba 
  • 3 579 zobrazení
  • 16
  • 00
Kalendáře časopisu Playboy zachycené v průběhu 2 desetiletí
více  Zavřít popis alba 
  • 1 566 zobrazení
  • 10
  • 00
Oslava "Kristovek" Ivana Zaňákovic ve Sport Baru u Dubů a pak na kukačku na kopci v Sauna Baru
Kategorie: lidéoslavyzábava
více  Zavřít popis alba 
  • 14.12.2003
  • 715 zobrazení
  • 1
  • 00
CYKLOZÁJEZD do rekreační oblasti Reutte ležící uprostřed majestátních hor a jezer na hranicích bavorských Alp. Mnoho křišťálových jezer, dominantní horské vrcholy, stezky pro horská kola, královské hrady a zámky. Takové kulisy nás čekaly při vyjížďkách na rakousko-německém pomezí.
-----------------------------------------------------------------
Album se skládá ze záběrů různých fotoaparátů, jejichž řazení dbá chronologických a místních souvislostí.
Autoři snímků a jejich přístroje:
• Humík - digitální kompakt Panasonic Lumix DMC-TZ8,
• Lucka - digitální kompakt Panasonic Lumix DMC-TZ5,
• Petr - digitální zrcadlovka Canon EOS 350D,
• Zelda - digitální kompakt Fujifilm FinePix F100fd.
Autorům děkuji za laskavé poskytnutí materiálů.
------------------------------------------------------------------
Tento rok zvolil pro tradiční zájezd pořadatel Martin oblast Reutte na rakousko-německém pomezí. Po loňských Korutanech vyvstala nutnost změn v obsazení (šťastná rodinná událost) a po roční přestávce s námi znovu vyrazila sestra. V úterý večer v čase tábornické večerky, tj. v 22:00 vojenského času, jsme naložili kola a vše potřebné a podstoupili noční přesun směr obec Am Plansee (979 m n.m.) ležící na SV břehu jezera Plansee (976 m n.m.), kde jsme se po ranním příjezdu ubytovali v kempu Sennalpe. Po zabydlení, nasycení hladových žaludků a navlečení se do trikotů jsme nasedli na kola a vyrazili vstříc prvním zážitkům.

První den jsme vyjeli z kempu po silnici jihozápadním směrem kolem jezera Plansee (976 m n.m.), na jeho severozápadnním konci jsme se přehoupli dole přes most u hotelu Seespitze, a dále pokračovali po jeho západním břehu menším "singletrackem" až k přímo navazujícímu jezeru Heiterwanger See. Po přejetí mostu jsme jej z jihu objeli a dorazili do obce Heiterwang (994 m n.m.), kde jsme zatočili doleva podél silnice č. 179 směr Bichlbach (1079 m n.m.). Po cca 3,5 km jsme odbočili doprava na horskou cestu směřující k chatě Heiterwanger Hochalm (1605 m n.m.), kde jsme se ke konci dočkali i prvního (a bohužel ne posledního) cyklokrosu, kdy jsme museli vytlačit kola cca 300 metrů sjezdovky. Až po příjezdu k chatě nás zastihl dlouho očekávaný deštík, takže jsme uvítali možnost ohřát se v místní krčmě a ochutnat místní pivní mok a jiné dobroty. Vzhledem ke skutečnosti, že déšť ne a ne přestat, museli jsme navléct pláštěnky a pokračovat sjezdem do obce Berwang (1342 m n.m.) a dále po silnici do obce Rinnen (1262 m n.m.). Zde pokračovali doprava údolím Rotlechtal. Zde nás na úseku jednoho kilometru potkalo několik defektů naráz, což mělo ruku v ruce s příchodem dalšího deště za následek rozdělení výpravy a k různým variantám dojezdu do kempu. První, nezdržující se část pokračovala podle plánu k přehradě Rotlech-Stausee (1090 m n.m.) až do údolí řeky Lech (860 m n.m.), projela obce Ehenbichl (862 m n.m.), Breitenwang (850 m n.m.) až dospěla k vodopádům Stuibenfälle a dále podél jezer Kleiner Plansee a Plansee do kempu. Druhá, defekty a svižným deštěm zkoušená část výpravy nakonec zvolila kratší variantu lesními MTB cestami přes Klausenwald ke zříceninám v oblasti hradu Ehrenberg a dále již po asfaltu místní částí Reutte-Süd na hlavní silnici směr Plansee a hurá domů. Etapa cca 65 km.

Druhý den pobytu jsme pro změnu vyrazili z kempu východním směrem a po šotolině jsme mírným klesáním údolím Naidernachtal přijeli až do obce Griesen (816 m n.m.), odkud jsme se vydali doleva podél silnice až do Garmisch-Partenkirchenu (708 m n.m.), kde jsme ještě před olympijskými skokanskými můstky navštívili soutěsku Partnachklamm. Zde jsme si odbyli turistickou prohlídku za nějaké to € a vrátili jsme se až na olympijský stadión pod skokanskými můstky. Odtud jsme se de facto vraceli západním směrem k ledovcovému jezeru Eibsee (973 m n.m.), ležícímu na úpatí severní stěny nejvyšší německé hory Zugspitze (2962 m n.m.). Zde jsme na břehu vydatně poobědvali a poté došlo již k tradičnímu oddělování zrna od plev. Část pokračovala stoupáním pod masiv Zugspitze na horskou chatu Hochthörlerhütte (1479 m n.m.), další skupina se vydala okružní jízdou kolem jezera Eibsee s broděním se přes Loisach a my jsme se ve třech také vypravili okružní jízdou kolem Eibsee, ovšem se zkrácením si cesty přes Miesingberg pěší trasou č. 831 směřující do Griesenu (816 m n.m.), kde jsme se již dopoledne objevili při odbočce směr GaPa. V samém srdci Miesingbergu jsme na rozcestníku objevili žlutý ukazatel s šipkou a červeným nápisem "831 - Griesen 2 Stn. !nur für Geübte!", který jsme ledabyle ignorovali. Již po pár šlápnutích do pedálu jsme začali nabývat prvních pochybností, ale stopy kol nás doslova táhly dál po stezce. No, chyba! Po čase se i tyto stopy ztratily, záhy začalo vodění kol přes nesjízdné úseky a ve finální části jsme traverzovali přibližně kilometrový úsek k potoku Loisach s koly na zádech. Vysíleni horkem a náročným sestupem jsme pak uvítali doslova ledové osvěžení v potoku Loisach. Plavky nebyly, takže na Adama. Koupel nás probrala, nohy jakoby načerpaly novou sílu a mohli jsme vyrazit po MTB stezce číslo 7 směr Lermoos (994 m n.m.) kudy projížděly všechny skupiny naší výpravy. V Lermoosu proběhlo pivo a piknik v supermarketu a sbratření se se štamgasty místní benzinové pumpy u pár piv. Horal Georg (60 let) a jeho kámoš důchdodce (81 let) zvládají i v jejich věku každý podvečer 6 lahváčů v bistru na pumpě a pak poklidně ;-) směřují domů. Nedalo se však nic dělat, den se začal krátit, naskočili jsme na kola a po silnici přes Lähn (1112 m n.m.), Bichlbach (1079 m n.m.) a Heiterwang (994 m n.m.) jsme se v příšeří vydali stejnou cestou ale opačným směrem jako předchozí den podél jezer Heiterwanger See a Plannsee (976 m n.m.) do kempu. Příjezd kolem půl desáté a najeto cca 100 km.

Třetí etapu jsme zahájili z kempu po silnici severním směrem, z které jsme po necelém kilometru odbočili doleva do kopce na šotolinové MTB trasy Fürstenweg a Altenbergweg směřující až k malému jezírku Urisee (930 m n.m.). Po cestě nás potkalo již tradiční nošení kol. Od jezera jsme se dali po hlavní silnici SZ směrem, sjeli jsme sjezdem na obec Unterletzen, přes Pflach (840 m n.m.), kde jsme odbočili doleva a po asfaltce směr na Pinswang (824 m n.m.). Dále jsme pokračovali přes Unterpinswang na křižovatku směřující doleva na kruhový objezd (dále směr obec Vils (826 m n.m.) či doprava do obce Füssen (808 m n.m.), kudy jsme se i vydali. V obci Ziegelwies jsme zahnuli doprava, šlapali zkratkou k jezeru Schwansee(789 m n.m.) a za ním doprava pod zámky Neuschwanstein a Hohenschwangau. Zde někteří podstoupili výšlap na most Marienbrücke, odkud se naskýtá krásný výhled na zámky, vodopád Pöllatfall a okolní jezera. Nás ovšem dostihl hlad a tak jsme raději zavítali do obce Schwangau (796 m n.m.), kde jsme si dali ve stánku před supermarketem kuře a další dobroty. Po odpočinku jsme se zajeli podívat k jezeru Forggensee (814 m n.m.), po jehož břehu jsme dojeli až do města Füssen (808 m n.m.), vrátili jsme se zpět přes Hohenschwangau podél zámků k jezeru Alpsee (814 m n.m.), které jsme po jeho jižním břehu objeli, podnikli jsme koupačku a po oschnutí jsme stoupali západním směrem na německo-rakouský hraniční přechod Schwangauer Gatter (878 m n.m.). Sjeli jsme do Pinswangu (824 m n.m.) a odtud zpět po stejné cestě až k podjezdu přes hlavní silnici před Pflachem (840 m n.m.), kd e jsme odbočili doleva na MTB cestu vedoucí podél této silnice. Tato MTB stezka nám však při dopoledním odbočení u Urisee (930 m n.m.) zůstala skryta. Touto cestou jsme se dostali právě až k hotelu na břehu Urisee a zde jsme se rozhodli navštvívit Reutte (853 m n.m.) a nakoupit si něco dobrého (McDonald's). Z Reutte již tradiční výšlap po silnici nahoru k jezeru Plansee (976 m n.m.) a po břehu do kempu. Cca 70 km.

Na čtvrtý den pobytu, sobotu, jsme si naplánovali výšlap s početnou účastí, abychom dali odpočinout sedlem zmoženým zadnicím. Za cíl jsme zvolili vrchol Geierköpfe (2143 m n.m.) nacházející se SV od kempu v Am Plansee (979 m n.m.). Vydali jsme napříč kempem východním směrem, za ním jsma odbočili doleva a po cca 500 metrech jsme narazili na rozcestník ukazující doprava na trasu č. 243 směr Zwerchenberg a dále Geierköpfe. Začali jsme tedy stoupat po úbočí Zwerchenbergu do jeho sedla (1600 m n.m.) až ke stejnojmenné lovecké chatě. Zde jsme doplnili tekutiny a pokračovali klečí nahoru k rozcestí na Kreuzjöchlu (1900 m n.m.). Vzhledem k horšícímu se počasí se pak část výpravy kousek nad chatou rozhodla pro návrat, zatímco my jsme byli skálopevně přesvědčeni dosáhnout vrcholu. Spuštění déště hrozilo takřka neustále, ale nakonec nás zastihl až cca 100 výškových metrů pod vrcholem, ovšem k našemu štěstí byl po cestě k vrcholu ve skále vytesán malý úkryt, kde jsme přečkali nejintezivnější pršení. Poté jsme se vydali k vrcholu a cca v 13.15 hod. jsme byli na jednom z vrcholů masivu Geierköpfe (2143 m n.m.). Na jeho nejvyšší bod (2161 m n.m.) jsme se však již vzhledem k opětovně se horšícímu počasí nevydali. Vrcholové foto, zápis do pamětní knihy a rychle zpátky do údolí. Celý zpátečný úsek od vrcholu až k chatě v sedle Zwerchenberg vytrvale pršelo, takže jsme k ní dorazili značně zvlhlý. Během pauzy na oběd déšť ustal, mohli jsme oschnout a připravit se na závěrečnou část sestupu. Zvolili jsme pro něj cestu míjející ze severu úbočí Teufelstal s mnoha horskými bystřinami a vodopády stékajícími z JZ stěny masivu Geierköpfe. Po 3 hodinách klesání jsme dorazili na silnici směřující na jih k jezeru Plansee (976 m n.m.). Závěrečný úsek jsme pak šli řečištěm potoka Torsäulenbach, který vedl okolo kempu až přímo do jezera. Při průchodu řečištěm jsme si vzhledem k velkému množství naplaveného suchého dřeva naplánovali na večer rozdělat v něm ohýnek, ale vše nám překazil obligátní déšť.

Závěrečný den jsme kvůli počasí již ani nevyrazili a rozhodli jsme se pro odjezd k domovu s úderem poledne.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2012
  • 515 zobrazení
  • 0
  • 00
TOTO ALBUM PŘEDSTAVUJE "FOTOKOLÁŽ" MATERIÁLU POCHÁZEJÍCÍHO Z RŮZNÝCH FOTOAPARÁTŮ ÚČASTNÍKŮ ZÁJEZDU. SEŘAZENÍ ZÁBĚRŮ RESPEKTUJE CHRONOLOGICKÉ A MÍSTNÍ SOUVISLOSTI.
Autorům děkuji za poskytnutí fotografií.
-------------------------------------------------------
Tento rok vybral pořadatel cyklozájezdů Martin za destinaci pro mne nejkrásnější část Alp, Dolomity, a to jsem si nemohl nechat ujít, stejne jako Jirkáč s Cardou. Ukecal jsem jako sparingpartnera sestru (najeto "0 km" v zivote, nalezeno jeste mene) a v úterý v noci jsem vyrazili busem směr Sillian s následným sjezdem na kole do kempu Olympia nacházejícím se cca 3 km od Cortiny d'Ampezzo (1224 m).

Druhý den jsme se na kolech vydali z Cortiny na východ pres prusmyk Tre Croci (1.808 m), dále okolo Lago di Misurina (1.754 m) pod pomyslný symbol italských Dolomit Tre Cime di Lavaredo (2.999 m) na horskou chatu Rifugio Auronzo (2.330 m). Tre Cime di Lavaredo (2.999 m) jsou 3 majestátné vrcholy připomínající cimbuří a představují jeden z nejznámějších horských masívů celých Alp. Předpověď počasí nevěštila nic dobrého a nakonec se ukázalo, že tentokrát měly rosničky pravdu. Pěkně jsme při zpateční cestě do kempu promokli a promrzli, když teplota se mohla při sjezdu s Refugio Auronzo pohybovat kolem 4-5 °C, navíc své udělal i ostrý déšť.

Třetí den jsme vyrazili z Cortiny západním směrem do průsmyků Falzarego (2.117 m) a Giau (2.236 m), z kterých bylo možno vidět nejvyšší vrchol Dolomit, hřeben Marmolada (3.343 m). Po cestě se někteří vyšplhali do krpálu na Cinque Torri (2.361 m), kde je mj. přírodní muzeum WW1. Cestu průsmykem Falzarego (2.117 m) lemují z obou stran pozůstatky bitevních linií italských a rakousko-uherských vojsk z WW1 (kulometná hnízda, opevnění, jištěné cesty ve skalách, zákopy, atd.) . Kromě přírodního muzea na Cinque Torri (2.361 m) lze v blízkosti tohoto průsmyku nalézt ještě jedno, a to na Lagazuoi (2.762 m), kam se lze dostat i lanovkou z vrcholu průsmyku Falzarego (2.117 m). Veřejnosti je zpřístupněn i tunel, který vykopali italští vojáci pod rakoskými liniemi.

Čtvrtý den se stal pro nás 4 dnem "D". Rozhodli jsme se zpestřit si pobyt lezením, přesněji ferratou Giovanni Lipella vedoucí na vrchol Tofana di Rozes (3.225 m) . V kempu jsme přemluvili nějaké lidi z Brna, aby nás ráno autem přiblížili průsmykem Falzarego pod masiv Tofane a zde jsme cca ve výšce 1.800 m.n.m. započali naši pouť na vrchol. Po krátkém treku lesem jsme dorazili na Rifugio Angelo Dibona (2.083 m), odkud vyráží většina lezců do stěny Tofana di Rozes. My jsme si zvolili Via Ferrata Giovanni Lipella a tak nás čekal ještě trek pod jižní stěnou masivu na jeho západní úbočí, kde začíná ferrata Giovanni Lipella úsekem označovaným jako Tunnel di Castelletto, což je asi 500 m dlouhý tunel vykopaný italskými vojáky během WW1 skrz masiv Tofana di Rozes. Tunel nebyl nikterak náročný a vyústil na severní straně kousek od vrcholku Il Castelletto (2.656 m). Zde jsme traversovali šotolinovou cestičkou na severní kořen masivu, kde pak ferrata pokračuje. Stěna Tofany di Rozes se klene ostře nad údolím a vyvolává přirozenou otázku, kudy ferrata vede. Začíná nenápadně, postupovali jsme střídavě krátkými kolmými výstupy s traverzy, chvílemi cesta dokonce klesá a pak zase vystoupá a takhle jsme se ubírali stále šikmo na sever, až k sedlu Tre Dita (2 633 m), což je přibližně ve 2/3 celé ferraty. Záhy jsme zjistili, že nad tímto sedlem začíná teprve pořadné lezení, a tedy i nejtěžší úsek ferraty. Cesta se napřímí kolmo nahoru a stoupá strmou stěnou plnou suti až do závěru polokruhové stěny. V jednu chvíli je před lezcem mírný trychtýř, který se zezdola zdá k neslezení. Navíc nám některé části tohoto závěrečněho úseku ferraty ztěžovala voda stékající z vrcholu. Po dokončení poslední části ferraty jsem se ocitli v dalším sedle (3.027 m), odkud se dá jít buď na vrchol nebo dolů směrem k chatě Rifugio Giussani (2.580 m). Vyrazili jsme směr vrchol a po půl hodině jsme se ocitli u kříže na vrcholu Tofana di Rozes (3.225 m). Po vyproštění se z úvazků a pořízení několika vrcholových fotografií a videí jsme se vydali na cestu do kempu. Nejprve jsme se zastavili na Rifugio Giussani (2.580 m), která se nachází pod úbočím nejvyššího vrcholu masivu Tofane, a to Tofana di Mezzo (3.244 m), kam vede mj. i kabinová lanovka. Zde jsme se odměnili jedním Heinekenem a sestupovali jsme dále k Rifugio A. Dibona (2.083 m). Odtud jsme se po různých stezkách, sjezdovkách a silnicích doklopýtali ve večerních hodinách až do kempu.

Pátý závěrečný den nás čekalo ranní balení a také závěrečný sjezd oblastí Cadore do cílové městečka Longarone (473 m). Pak už přišlo na řadu jen nakládání kol a strastiplná cesta domu s příjezdem v pozdních ranních hodinách nového týdne.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2010
  • 422 zobrazení
  • 0
  • 00
  • červenec 2013
  • 395 zobrazení
  • 0
  • 00
Po zdrcujícím finiši jsem po 8 letech odevzdal svoji diplomovou práci a vyrazil jsem s kamarádama na zasloužený odpočinek do lázní v Maďarsku, přesněji do Buk Furdo. Šlo i o rekonvalescenci po jedné z mnoha operací kolen, které mne v průběhu jednoho roku čekali.
více  Zavřít popis alba 
  • 326 zobrazení
  • 0
  • 00
K tomu není zapotřebí cokoli dodávat.
Kategorie: umělecké
více  Zavřít popis alba 
  • 301 zobrazení
  • 0
  • 00
A opět čerti. Tentokrát ve složení Vanous ml. - Mikuláš, Malá Jerry - Anděl, Jirkáč st. - čert Novodurák, Jeri - miničert, Pekos - čert Pekos, Humík st. - čert Cher, Míra - čert Pražská Voňavka a Vanous st. - čert Lucifer
+
2 vozkové Bubba a Dáda.

Opět se to povedlo....

VRRRRRRRRRRRRRRRRRRR!!!!!!!!!!!!
více  Zavřít popis alba 
  • 5.12.2008
  • 288 zobrazení
  • 0
  • 00
Transparent vyvěšený diváky nespokojenými s politikou prvního muže (přesněji řečeno soudruha) pelhřimovského fotbalu (spíše kopané) na utkání krajského přeboru Vysočina ve fotbale mezi domácím FK Pelhřimov a Slovanem Havlíčkův Brod. Utkání nerozhodli hráči, ale bohužel sudí...
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 5.4.2009
  • 263 zobrazení
  • 0
  • 00
DOLOMITI 2010: BIKING & VIA FERRATA GIOVANNI LIPELLA 2010
Fotoaparát mé sestry, Lumix DMC-TZ5.
-------------------------------------------------------------------------------------
Tento rok vybral pořadatel cyklozájezdů Martin za destinaci pro mne nejkrásnější část Alp, Dolomity, a to jsem si nemohl nechat ujít, stejne jako Jirkáč s Cardou. Ukecal jsem jako sparingpartnera sestru (najeto "0 km" v zivote, nalezeno jeste mene) a v úterý v noci jsem vyrazili busem směr rakouský Sillian s následným dojezdem na kole do kempu Olympia nacházejícím se cca 3 km severně od Cortiny d'Ampezzo (1224 m).

Druhý den jsme se na kolech vydali z Cortiny na východ pres prusmyk Tre Croci (1.808 m), dále okolo Lago di Misurina (1.754 m) pod pomyslný symbol italských Dolomit Tre Cime di Lavaredo (2.999 m) na horskou chatu Rifugio Auronzo (2.330 m). Tre Cime di Lavaredo (2.999 m) jsou 3 majestátné vrcholy připomínající cimbuří a představují jeden z nejznámějších horských masívů celých Alp. Předpověď počasí nevěštila nic dobrého a nakonec se ukázalo, že tentokrát měly rosničky pravdu. Pěkně jsme při zpateční cestě do kempu promokli a promrzli, když teplota se
mohla při sjezdu s Refugio Auronzo pohybovat kolem 4-5 °C, navíc své udělal i ostrý déšť.

Třetí den jsme vyrazili z Cortiny západním směrem do průsmyků Falzarego (2.117 m) a Giau (2.236 m), z kterých bylo možno vidět nejvyšší vrchol Dolomit, hřeben Marmolada (3.343 m). Po cestě se někteří vyšplhali do krpálu na Cinque Torri (2.361 m), kde je mj. přírodní muzeum WW1. Cestu průsmykem Falzarego (2.117 m) lemují z obou stran pozůstatky bitevních linií italských a rakousko-uherských vojsk z WW1 (kulometná hnízda, opevnění, jištěné cesty ve skalách, zákopy, atd.) . Kromě přírodního muzea na Cinque Torri (2.361 m) lze v blízkosti tohoto průsmyku nalézt ještě jedno podobné, a to na Lagazuoi (2.762 m), kam se lze dostat i lanovkou z vrcholu průsmyku
Falzarego (2.117 m). Veřejnosti je zpřístupněn i tunel, který vykopali italští vojáci pod rakoskými liniemi.

Čtvrtý den se stal pro nás 4 dnem "D". Rozhodli jsme se zpestřit si pobyt lezením, přesněji ferratou Giovanni Lipella vedoucí na vrchol Tofana di Rozes (3.225 m) . V kempu jsme přemluvili nějaké lidi z Brna, aby nás ráno autem přiblížili průsmykem Falzarego pod masiv Tofane a zde jsme cca ve výšce 1.800 m.n.m. započali naši pouť na vrchol. Po krátkém treku lesem jsme dorazili na Rifugio Angelo Dibona (2.083 m), odkud vyráží většina lezců do stěny masivu Tofana di Rozes. My jsme si zvolili Via Ferrata Giovanni Lipella a tak nás čekal ještě trek pod jižní stěnou masivu na jeho západní úbočí, kde začíná ferrata Giovanni Lipella úsekem označovaným jako Tunnel di Castelletto, což je asi 500 m dlouhý tunel vykopaný italskými vojáky během WW1 skrz masiv Tofana di Rozes. Tunel nebyl nikterak náročný a vyústil na severní straně kousek od vrcholku Il Castelletto (2.656 m). Odtud jsme pak traversovali šotolinovou cestičkou na severní kořen masivu, kde ferrata pokračuje. Stěna Tofany di Rozes se klene ostře nad údolím a vyvolává přirozenou otázku, kudy ferrata vede. Začíná nenápadně, postupovali jsme střídavě krátkými kolmými výstupy s traverzy, chvílemi cesta dokonce klesá a pak zase vystoupá a takhle jsme se ubírali stále šikmo na sever,
až k sedlu Tre Dita (2.633 m), což je přibližně ve 2/3 celé ferraty. Záhy jsme zjistili, že nad
tímto sedlem začíná teprve pořadné lezení, a tedy i nejtěžší úsek ferraty. Cesta se napřímí kolmo
nahoru a stoupá strmou stěnou plnou suti až do závěru polokruhové stěny. V jednu chvíli je před
lezcem mírný trychtýř, který se zezdola zdá k neslezení. Navíc nám některé části tohoto
závěrečněho úseku ferraty ztěžovala voda stékající z vrcholu (zřejmě následek sněžení z předchozího dne). Po dokončení poslední části ferraty jsme se ocitli v dalším sedle (3.027 m), odkud se dá jít buď na vrchol nebo dolů směrem k chatě Rifugio Giussani (2.580 m). Vyrazili jsme směr vrchol a po necelé půl hodině jsme se ocitli u kříže na vrcholu Tofana di Rozes (3.225 m). Po vyproštění se z úvazků a pořízení několika vrcholových fotografií a videí jsme se vydali na cestu do kempu. Nejprve jsme se zastavili na Rifugio Giussani (2.580 m), která se nachází pod úbočím nejvyššího vrcholu masivu Tofane, a to Tofana di Mezzo (3.244 m), kam vede mj. i kabinová lanovka. Zde jsme se odměnili jedním Heinekenem a sestupovali jsme dále k Rifugio A. Dibona (2.083 m). Odtud jsme se po různých stezkách, sjezdovkách a silnicích doklopýtali ve večerních hodinách až do kempu.

Pátý, poslední den nás čekalo ranní balení a také závěrečný sjezd regionem Cadore do cílové městečka
Longarone (473 m). Pak už přišlo na řadu jen nakládání kol a strastiplná cesta domu s příjezdem v
pozdních ranních hodinách nového týdne.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2010
  • 260 zobrazení
  • 0
  • 00
Každý rok v neděli před velikonočním pondělím pořádá jeden z Chalupářů, Bobina, diskotéku v kabinách u fotbalového hřiště v Obratani.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.4.2004
  • 248 zobrazení
  • 0
  • 00
Konečně přišlo první pěkné jarní počasí, tak jsme spontánně nelezli na Kaufland, ale jeli jsme na naší základnu do Hořepníka k Humíkovi na chalupu. Nakonec se z toho vyklubala docela pěkná akcička.
Kategorie: oslavysport
více  Zavřít popis alba 
  • 16.4.2005
  • 239 zobrazení
  • 0
  • 00
Přechod nejvyššího pohoří Rumunska. Tyto fotky nejsou naše. My jsme to šli až další rok.
více  Zavřít popis alba 
  • 203 zobrazení
  • 0
  • 00
Stop RACISM!!!
více  Zavřít popis alba 
  • 201 zobrazení
  • 0
  • 00
Víkend na Šumavě zasvěcený MTB. Poslední "krásné" - 8 stupňů - počasí roku 2008 jsme společně s kámošem využili ke sportovnímu vyžití. Ubytovali jsme se v Kůsově v hotelu Voldřich a 3 dny brázdili na MTB Šumavu.

Prvni den jsme se dali z Kusova, pres Stachy nahoru na Javornik, dale Kralovsky kamen a dolu pres Nicov a nazpatek silnici.
Druhy den jsme pak vyrazili nahoru na Churanov, pres Zlatou Studnu na Horskou Kvildu, pak jsem se nejak promotali k pramenum Vltavy a nazpatek do Kvildy, pres nejaky pamatnik Krale Sumavy pak nazpatek.
Posledni den uz byl jen takovy kratsi znovu nekam na Churanov, pred nim po zluty slatinama na Horskou Kvildu a pak nekam k Antyglu, dale pri Vydre na nejakou pilu, nazpatek do kopce do Srni, nad Srnim po nejakem okruhu s nadrzi a pak pri plavebnim kanale jsme se promotali pres nejaky pozustatek kaple nazpatek do Rokyty u Antyglu, pak pekna projizdka lesem po cervene do Modravy a pak nazpatek do Horske Kvildy a pozadu pres Churanov zpet du Kusova.
více  Zavřít popis alba 
  • září 2008
  • 188 zobrazení
  • 0
  • 00
Hned první den prázdnin jsme konečně po dlouhých letech zrealizovali cyklovýlet po proudu Dunaje. Jelo nás nakonec celkem 12 + mašina. Zájezd to byl spíše společensko-kulturní, neboť přeci jen někteří z nás cyklistice zase až tak moc neholdují. Každopádně jsem si to užili, počasí nám vyšlo a mohli jsme se kochat krásným výhledem - především do mašiny (zasvěcení pochopí...). Poslední den jsme trávili v Ingolstadtu, neboli v městě zaslíbeném vůni motorů značky Audi a zrovna bylo 10leté výročí otevření muzea Audi, tak jsme si odskočili na exkurzi...
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2011
  • 185 zobrazení
  • 0
  • 00
Fotky z predposledniho zapasu krajskeho preboru Vysocina ve fotbale rocniku 2008/2009. Chlapci si jiz vybojovali postup kolo predtim na pude Jaromeric, ktere deklasovali 9:1. V tomto poslednim domacim zapase sezony proti rezerve Trebice se pred domacimi divaky za ucasti papalasu, kteri se, jako jiz tradicne, podileli na postupu nejvice, predaval pohar pro viteze v soutezi. Kluky nyni ceka postup do vysnene divize.Uvidime, zda kvalita kadru bude postacovat, bo dustojna ucast v divizi D bude predstavovat jiz jinou kapitolu...No,snad uz jen hodne stesti v Decku a jako divaci jsme zvykli na vyhry, tak na sobe pres leto koukejte makat :-D
Poslednich 20 fotek je prevzato z Pelhrimovskeho deniku. Dekuji.
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2009
  • 182 zobrazení
  • 0
  • 00
více  Zavřít popis alba 
  • 5.12.2003
  • 166 zobrazení
  • 1
  • 00
Oslava jubilea Míry a Vaňouse uspořádaná v prostorách klubovny pelhřimovských zahrádkářů, tvz. "moštárně".
Kategorie: oslavy
více  Zavřít popis alba 
  • 19.11.2006
  • 155 zobrazení
  • 0
  • 00
Bez komentáře.
Kategorie: umělecké
více  Zavřít popis alba 
  • 20.10.2002
  • 155 zobrazení
  • 1
  • 00
Letos se na mne Humik z vysoka vy..., tak jsem ukecal par lidi na fotbale a vyrazili jsme na kola do Reichu. Puvodne jsme meli jet do Kitzbühelu, ale to bylo na ty mekoty prilis, tak jsme jeli k Wolfgangsee do Solny komory. Naslapali jsme toho hodne malo, ale s tim jsem mohl vzhledem k cyklisticke sestave pocitat. Ale zase byla sranda. Pocasi nam vyslo akorat, ani teplo ani zima. Prselo jen v noci, coz nam moc nevadilo. Za rok jedeme asi zase, zrejme na vic dnu.
více  Zavřít popis alba 
  • září 2006
  • 155 zobrazení
  • 0
  • 00
Ve dnech 1. - 8. srpna 2008 jsme společně s partou nadšenců podstoupili zkoušku naší fyzické kondice a vylezli jsme na nejvyšší horu Evropy (Rusko je pro mne Asie).
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2004 až srpen 2008
  • 152 zobrazení
  • 0
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

Zážitky zhmotněné v barevných obrázcích.

Adresa na Rajčeti

www.xjert02.rajce.idnes.cz

Aktivní od

16. července 2006

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

Má oblíbená alba na Rajčeti

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama